|
|
Metafikční vyprávěcí strategie dvou Cervantesových novel
Krátká, Tereza ; Holub, Jiří (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Cílem práce je postihnout hlavní funkci metafikčního vyprávěcího postupu ve dvou povídkách Miguela de Cervantese - Podvodný sňatek a Rozhovor Scipiona a Berganzy. Text se nejprve zaměřuje na kompozici obou povídek, podrobně jsou analyzované zejména jejich vyprávěcí roviny. Další část práce tvoří rozbor literárních aluzí, které jsou vzhledem k žánru, jazyku nebo stylu povídek relevantní pro interpretaci metafikčního vyprávění ve vztahu k období nadcházejícího baroka. Narativní struktura povídek je dále konfrontována s Cervantesovým románem Don Quijote, který je založený na principu stejné vyprávěcí strategie jako povídky. Autorka dochází k závěru, že primární funkcí Cervantesova metafikčního vyprávění je možnost interpretace otázky pravdy vzhledem k baroknímu literárnímu smýšlení 17. století ve Španělsku. Práce je přínosná zejména v představení podrobného narativního schématu povídek, které chybí ve většině teoretických prací, jež se kompozicí Příkladných novel zabývají. Klíčová slova: Miguel de Cervantes, Rozhovor Scipiona a Berganzy, El coloquio de los perros, Podvodný sňatek, El casamiento egañoso, metafikce, intertextualita, věrohodnost, narativní strategie.
|
|
|
"Past na čtenáře" jako narativní strategie a možnosti jejího didaktického využití.
Kaleta, Juda ; Hausenblas, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá konceptem pasti na čtenáře, který nejdříve vymezuje za pomoci kognitivismu a kognitivní literární vědy jako takovou posloupnost struktur a konceptů v textu, která aktivuje v mysli čtenáře určité schéma, aby ho posléze nahradila jiným neslučitelným. Na základě tohoto nahrazení se utváří porozumění textu. Dále je past na čtenáře vnitřně strukturována a na základě schémat, která jsou porušována, stanoveny jednotlivé typy pastí: postavy jsou prototypicky antropomorfní, postavy jsou černobílé, postavy jsou archetypy, vypravěč mluví pravdu a žánr se nemění. Každý z těchto typů pasti je doložen na konkrétních příkladech literárních ukázek. V druhé části pak práce přichází s praktickým využitím konceptu v rámci hodin literatury na základních a středních školách, který demonstruje na roz- boru příkladů z klasické i soudobé literatury pro děti a mládež a na konkrétních didaktických situacích. Klíčová slova kognitivismus, kognitivní literární věda, literatura pro děti a mládež, kogni- tivní iluze, kritické myšlení, čtenářská gramotnost
|
|
|
Metafikční vyprávěcí strategie dvou Cervantesových novel
Krátká, Tereza ; Holub, Jiří (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Cílem práce je postihnout hlavní funkci metafikčního vyprávěcího postupu ve dvou povídkách Miguela de Cervantese - Podvodný sňatek a Rozhovor Scipiona a Berganzy. Text se nejprve zaměřuje na kompozici obou povídek, podrobně jsou analyzované zejména jejich vyprávěcí roviny. Další část práce tvoří rozbor literárních aluzí, které jsou vzhledem k žánru, jazyku nebo stylu povídek relevantní pro interpretaci metafikčního vyprávění ve vztahu k období nadcházejícího baroka. Narativní struktura povídek je dále konfrontována s Cervantesovým románem Don Quijote, který je založený na principu stejné vyprávěcí strategie jako povídky. Autorka dochází k závěru, že primární funkcí Cervantesova metafikčního vyprávění je možnost interpretace otázky pravdy vzhledem k baroknímu literárnímu smýšlení 17. století ve Španělsku. Práce je přínosná zejména v představení podrobného narativního schématu povídek, které chybí ve většině teoretických prací, jež se kompozicí Příkladných novel zabývají. Klíčová slova: Miguel de Cervantes, Rozhovor Scipiona a Berganzy, El coloquio de los perros, Podvodný sňatek, El casamiento egañoso, metafikce, intertextualita, věrohodnost, narativní strategie.
|
|
|
The Influence of Virginia Woolf on Contemporary British Fiction in selected works by Pat Barker, Toby Litt and Ian McEwan
Kocianová, Tereza ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Hlavní pozornost této bakalářské práce je zaměřena na fenomén vlivu Virginie Woolfové na současnou literaturu (prózu). Cílem práce je poukázat na častý výskyt Virginie Woolfové v současných dílech britských autorů, ať už fyzicky nebo skrze pro ni charakteristická témata a literární styl. Konkrétní příklady jsou převzaty z románů Life Class (2007) a Toby's Room (2012) od Pat Barkerové, Finding Myself (2003) od Tobyho Litta a Soboty (2005) od Iana McEwana. Práce se také soustředí na uvádění nalezených odkazů na Virginii Woolfovou do souvislostí s jejím sociálním, kulturním a pracovním prostředím. Modernistické strategie, narativní techniky a témata typická pro díla Woolfové jsou srovnávány se strategiemi, technikami a tématy užitými ve vybraných románech. Klíčová slova: Virginia Woolfová, Modernismus, Bloomsburský kroužek, Aluze, Intertextualita, Témata, Narativní strategie
|
host ::
RSS.